Co může způsobit zánět dělohy?

Co může způsobit zánět dělohy?
Zdroj fotografie: Getty images

Zánět dělohy nebo také endometritis je méně častá infekce ženské pohlavní soustavy. Infekt se do dělohy většinou dostává z jiných ložisek, ojediněle krevní cestou. Neléčená způsobuje vážné zdravotní potíže včetně silných bolestí. Šíří se dále do okolí a může být jednou z příčin neplodnosti nebo důvodem nedonošení plodu (infertilitas) a následného potratu. Rovněž se může vyvinout jako komplikace po potratu nebo z jiných příčin. Jaké jsou její nejčastější příčiny, se dočtete v článku.

Zánět dělohy se u žen vyskytuje poměrně často. Ke gynekologickému vyšetření je donutí jít bolesti a nepříjemné výtoky, které jsou doprovodnými příznaky tohoto onemocnění.

Záněty postihují mladé ženy, často po porodu či potratu, ale i starší ženy.

Nejčastější příčiny zánětu dělohy

Zánětlivý proces v děloze nebo přenesený do dělohy z okolí je nejčastěji vyvolán bakteriální aerobní nebo anaerobní flórou. Stále častěji se však setkáváme s tím, že vyvolávajícím agens jsou chlamydiové infekce a mykoplazmata.

Důvodem je časný začátek sexuálního života, časté střídání partnerů, promiskuita a nedostatečné hygienické návyky.

TIP: Článek v magazínu Co hrozí při střídání sexuálních partnerů nebo jaká pohlavně přenosná onemocnění známe

Nejčastěji vyvolávající agens

  • Aerobní bakterie – jsou bakterie, které ke svému životu, růstu a rozmnožování potřebují alespoň 10 % kyslíku.
  • Nesporulující anaeroby – jsou to bakterie, kterým pro svůj růst stačí snížená tenze kyslíku. Běžně osidlují povrchové sliznice lidského organismu. Maximum anaerobů se nachází přirozeně ve střevě, několik procent se nachází také v děloze. Jejich výskyt způsobuje potíže jen v případě, že se nějakým způsobem zanesou do hlubších vrstev sliznic, které jsou za normálních okolností sterilní (operační výkon, poranění).
  • Sporulující anaeroby – se rovněž nacházejí převážně ve střevech. Hlavní roli při zánětlivých procesech hrají toxiny produkované těmito bakteriemi.

V poslední době stoupá počet chlamydiových a mykoplazmových infekcí. Chlamydiové infekce jsou bakteriální infekce, říkáme jim také nitrobuněčné parazity. Chlamydiová infekce často probíhá asymptomaticky (bezpříznakově), ale může mít i velmi bohatý klinický obraz.

Mykoplazmata jsou nejmenší a nejjednodušší buňky vůbec. Jsou to bakterie, které se v minulosti považovaly za přechod mezi virem a bakterií kvůli jejich jednoduchosti.

TIP: Článek v magazínu Pohlavní choroby v létě, nebezpečí sexturismu

Co se děje s dělohou při infekci?

Děloha během zánětlivého procesu podléhá vlivům působení mikroorganismů. To může mít dopad na zdraví a později i na plodnost ženy.

Anatomické základy dělohy

děloha anatomicky uložená v kostěném skeletu malé pánve
Anatomické uložení dělohy v malé pánvi. Zdroj: Thinkstock photos

Děloha (latinsky uterus) je nepárový ženský pohlavní orgán tvaru obrácené hrušky nacházející se v malé pánvi mezi močovým měchýřem a střevy s konečníkem.

Anatomicky má dvě části. Užší část se nazývá děložní čípek (cervix uteri) a větší část tělo dělohy (isthmus uteri).

Skládá se ze tří vrstev. Vnitřní děložní sliznice se nazývá endometrium, střední vrstva svaloviny je myometrium a obalená je vazivem - perimetrium.

Při zánětu tyto vrstvy hrají významnou roli, protože zánětlivý proces může postihnout pouze sliznici nebo přejít na hlubší vrstvy myometria až perimetria. Perimetrium je tvořeno z pobřišnice. Proto při jeho zánětu hrozí riziko zánětu pobřišnice a přenosu infekce na orgány pánve, což je velmi vážný, životu nebezpečný stav.

Zánětlivý proces, vznik a šíření

Zánět dělohy je zánětlivý proces vyvolaný bakteriální flórou postihující různé vrstvy dělohy. Pokud je lokalizován pouze v místech výstelky sliznice dělohy, nazýváme jej endometritida. Z endometria se může šířit hlouběji na svalovinu. Při postižení myometria mluvíme o myometritidě.

Zánět peritoneálního povlaku dělohy je perimetritida.

Odtud se umí velmi rychle rozšířit na adnexy (děložní přívěsky) a peritoneum (pobřišnice). Při zánětu pobřišnice (peritonitidy) se jedná o velmi vážnou komplikaci s nesnesitelnými bolestmi břicha.

Zajímavé:
Tento stav obvykle můžeme vidět při infekci vyvolanou bakterií Neisseria gonorrhoeae - původce kapavky. Ta může způsobit až pyometrii při ucpání děložního čípku a následného plnění dělohy hnisavým výpotkem.

Endometritida jako taková vzniká hlavně ascendentní cestou (směrem zdola nahoru) z jiného ložiska. Nejčastějším zdrojem infekce je vagina nebo děložní čípek. Velmi vzácně jde o hematogenní přenos (přenos krevní cestou) a descendentně (směrem shora dolů) například při plicní tuberkulóze nebo jiných infektech dýchacích cest (raritní).

K infekci nejčastěji dochází v období menstruace, iatrogenně po potratech a jiných intrauterinních (nitroděložních) zákrocích.

Jak se projevuje endometritida?

žena držící se za břicho sedící na pohovce
Typická je bolest v podbřišku a dysmenorea. Zdroj: Thinkstock photos

Projevy se liší v závislosti na tom, která vrstva dělohy je postižena zánětem. Odlišnosti v klinickém obrazu jsou také na základě vyvolávajícího infekčního agens a na tom, zda jsou přítomny komplikace a postižení okolních orgánů.

Průběh onemocnění a jeho příznaky jsou velmi individuální. V závislosti na vyvolávající infekci mohou probíhat zcela bezpříznakově až po těžký bolestivý průběh s přítomností komplikací a septického stavu.

Základní příznaky společné pro většinu endometritid

  • Začátek onemocnění se většinou manifestuje vysokými teplotami se zimnicí. Teploty jsou spojeny s celkovou nevolností, slabostí a malátností jako u většiny horečnatých onemocnění až naprostou schváceností.
  • Přidružuje se nejprve mírné pnutí v podbřišku, postupně se měnící na bolestivost. Ta se zintenzivňuje při defekaci (vyprazdňování) a vzhledem k anatomické blízkosti dělohy s močovým měchýřem z přední strany se často objevuje i bolestivost při močení (dysurie). Bolesti často vyzařují do oblasti malé pánve.
  • Jedním ze symptomů je obstipace (zácpa) a meteorismus (nadměrná plynatost).
  • V úvodu onemocnění nebo při akutní formě bývá dysmenorea, což je silná a bolestivá menstruace. Při progresivní a chronické formě zánětu dělohy dochází k postupnému zničení endometria. To má za následek naopak velmi slabou menstruaci, která vede až k amenoree (vynechání menstruace) a úplné sterilitě.
  • Téměř vždy jsou přítomny výtoky z pochvy. Jejich charakter, množství a zápach je individuální podle toho, která bakterie je vyvolávající příčinou. Výtoky jsou vodnaté, s přítomností hnisu až nakonec krvavé. Například při kapavce jsou časté výtoky typicky páchnoucí po rybách.

Správná léčba léčí zánět a zabraňuje komplikacím

Endometritida je následek působení bakteriální infekce. Infekčních agens, které ji způsobují, je širší množství. Proto je zapotřebí kultivační mikrobiální rozbor cervikální flóry a přesné stanovení bakteriálního druhu. Podle toho je nutné zahájit léčbu antibiotiky, na které je konkrétní bakterie citlivá.

Časnou antibiotickou terapií umíme nejen vyléčit zánět dělohy, ale také zabránit rozšíření zánětu na další orgány pohlavní soustavy ženy.

Při bolestech jsou vhodná i analgetika. Účinnější bývají spasmolytika, která uvolňují svalovinu dělohy (uvolňují křeče) a tím velmi účinně tlumí bolest. Lze použít i spasmolytika, která se běžně používají při menstruačních bolestech.

Při teplotách se podávají antipyretika – léky snižující teplotu.

Na podporu regenerace endometria se používají estrogeny. Jedná se o hormonální terapii, která působí podpůrně na ženské pohlavní orgány.

Důležitý je klid na lůžku a minimalizování fyzické aktivity. Nejvhodnější polohou při endometritidě je poloha na zádech s pokrčenými dolními končetinami v kolenou. V této poloze je břišní stěna uvolněná, což napomáhá při tlumení bolesti.

Je vhodná i při jiných příčinách bolestí břicha.

fsdílet na Facebooku
Cílem portálu a obsahu není nahradit odborné vyšetření. Obsah má pouze informativní a nezávazný charakter, nikoli poradní. V případě zdravotních potíží doporučujeme vyhledat odbornou pomoc, navštívit nebo kontaktovat lékaře, lékárníka.