Nespavost u dětí: Miminka, děti i v pubertě. Řešit ji léky, čaji?

Co je spánek?

Spánek je opakem bdění. Je to alterovaný stav vědomí a motorické inhibice. Během spaní se zpomaluje srdeční frekvence, dýchání, metabolismus a snižuje se reaktivita na vnější podněty.

Paradoxně ve fázi snění (REM fáze), těsně před probuzením, se tyto fyziologické funkce zvyšují.

Spánek je periodický děj psychického a fyzického klidu a zároveň aktivním dějem mozkové aktivity, jehož skutečný důvod neznají ani vědci. Všichni ale vědí, že bez spánku není možný život.

Spánkové fáze – cirkadiánní rytmus

Spánek se skládá z několika fází. Tyto fáze se od sebe vzájemně liší. Zároveň na sebe navazují a během noci se několikrát opakují. Tomuto procesu říkáme cirkadiánní rytmus.

Spánkové fáze:

1. Fáze bdění
2. Théta spánek (5 %)
3. Sigma spánek (20 %)
4. Delta spánek (50 %)
5. REM fáze (25 %)

Tip: Více o fázích spánku a příčinách nespavosti naleznete v článku: Trápí vás nespavost? Podívejte se s námi blíže na její příčiny

Spánek a spánkové fáze jsou rozdílné vzhledem k věku. Fáze jako takové jsou stejné, liší se však jejich trvání během noci v závislosti na věku. To znamená, že potřeba spánku a doba jeho zahájení je rozličná u jednotlivých věkových kategorií.

Odlišnosti v procesu spaní u dětí

Věk ovlivňuje spánek a jeho fáze ve více aspektech. Odlišnosti spánku u dětí se projevují v jeho zahájení, délce spánku, délce jednotlivých fází, ale i v četnosti probouzení se.

Nejviditelnější jsou rozdíly v délce spánku u nově narozených miminek. Každá matka ví, že děti prospí většinu tohoto období. S věkem se tyto rozdíly mezi dospělými a dětmi sjednocují.

Proces spánku u miminka během nitroděložního vývoje

U plodu je fáze bdění na minimu. Většinu času svého pobytu v děloze prospí. Podle nejnovějších výzkumů spánku jsou prokázány určité projevy chování už na začátku třetího trimestru těhotenství.

První stav, který se v tomto období objevuje, je aktivní REM spánek. Navenek se to u plodu projevuje mnohočetnými, jemnými pohyby a záškuby.

Klidový non-REM spánek se projevuje nesouvislou EEG křivkou s mezerami. Jedná se o aktivitu, která přetrvává přibližně do 6. týdne těhotenství. Poté vymizí. Asi ve 3. měsíci těhotenství lze rozlišit jednotlivé spánkové fáze.

Proces spánku v novorozeneckém období

V novorozeneckém období jsou poruchy spánku velmi výjimečné, téměř se nevyskytují.

Novorozenec prospí denně až 20 hodin, 4 hodiny bdí. Budí se častěji. V bdělém stavu vydrží maximálně 10 minut a opět usíná.

Aktivní spánek (REM fáze) převládá nad klidovým spánkem (non-REM fáze). V procentuálním vyjádření se jedná asi o 65 % aktivního spánku a 35 % pasivního. Cirkadiánní rytmus ještě nelze pozorovat.

Proces spánku u kojenců

V kojeneckém období se začíná utvářet denní a noční rytmus.

Miminko prospí už téměř celou noc, s maximem spánku mezi půlnocí a pátou hodinou ranní. Jelikož rytmus ještě není zcela vytvořen, není výjimečné ani častější buzení hlavně v prvních měsících.

Na rozdíl od novorozeneckého období aktivní fáze spánku prudce klesá hlavně v prvních třech měsících života. Stále se však nerovná poměru aktivní a pasivní fáze u dospělého.

Proces spánku u batolat

V tomto období je denní a noční režim zaveden. Děťátko se v noci budí spíše sporadicky.

Důvodem buzení se může být onemocnění, hlad či mokrá plenka. Pokud je spokojené, spí celou noc.

Poměr aktivní a pasivní fáze spánku se začíná stabilizovat a podobat poměru u dospělého jedince. Aktivní spánek mezi druhým a pátým rokem života postupně klesá a v konečném důsledku dosahuje už asi jen 20 %.

Proces spánku v předškolním období

V předškolním věku je poměr aktivní a pasivní fáze spánku stejný jako u dospělých.

Aktivní a pasivní fáze však mohou být doprovázeny nočními můrami (nočními děsy), které jsou v tomto období poměrně časté. To způsobuje časté buzení a následně problémy s usínáním.

Dítě hůř usíná, vynucuje si přítomnost rodiče a asi 3 hodiny po usnutí se budí pro špatné sny bledé, schvácené, vystrašené, zpocené a pláče. Má strach. Opětovné usínání může trvat déle.

Specifika spánku v období puberty

Spánkové fáze se v pubertálním věku a dospělosti od sebe nějak výrazně neliší. Dospívání však s sebou přináší velké změny, co se týče socializace.

To má za následek časté ponocování a posun fáze usínání. Ponocování způsobuje únavu, časté spaní během dne a s tím spojené poruchy koncentrace.

Vzhledem ke všem aspektům tohoto období jde o nejproblematičtější období vývoje člověka a poruchy spánku tvoří jen část celku. Jeho nedostatek však může způsobit znásobení poruch chování.

Orientační tabulka s přibližným přehledem doby spánku podle věku

Kdy víte, že vaše dítě trpí nespavostí?

Děti, hlavně ty menší, na rozdíl od dospělých spí hlubokým spánkem, ale s vysokým prahem vzbuditelnosti. To znamená, že navzdory adekvátní hloubce spaní stačí malé šoupnutí, a už se ozývá ten lítostivý pláč z dětské postýlky.

Jak je možno vidět na základě specifik spánku podle vývojových období (tabulka výše), potřeba spánku a jeho trvání s postupem věku klesá. Přechodně opět narůstá v období puberty. Při diagnostice insomnie je třeba tato fakta brát v úvahu.

Nespavost u dětí – definice a projevy

Nespavost (insomnie) je subjektivní vnímání neadekvátního spánku v rovině kvalitativní nebo kvantitativní, případně objektivní měření nedostatečného spánku s následnými obtížemi během dne. Za nespavost nelze považovat občasné probuzení se dítěte v noci, dokonce ani delší usínání.

Projevy nespavosti:

• problém se zahájením spánku
• časté noční probouzení se
• abnormální noční stavy (chození, mluvení, emoční labilita, pomočování)
• abnormální dýchání (chrápání, spánková apnoe)
• spánková paralýza
• náměsíčnost
• noční můry v netypickém věku
• nadměrná denní spavost
• nepravidelnosti spánku

Doprovodné potíže zapříčiněné nespavostí:

• snížená fyzická aktivita
• vyčerpanost, únava, ospalost během dne
• poruchy koncentrace, paměti a učení
• snížení reakčního času a procesu rozhodování
• nervozita, podrážděnost
• neklid, plačtivost, úzkost, emoční labilita
• zvýšená impulzivnost
• agresivita, jiné poruchy chování
• znaky bipolární poruchy
• paradoxně hyperaktivita u dětí
• poruchy příjmu potravy, hubnutí
• bledost ve tváři, kruhy pod očima

Děťátko, které ještě neumí mluvit, vyjadřuje všechny své potřeby neklidem a pláčem. To, že je plačtivé, ještě nemusí znamenat velký problém. Pláčem vyjadřuje například hlad, bolest, chorobný stav, pocit nepohodlí (zima, teplo, tlak, mokrá plenka, nevyhovující místo, alarmuje, že chce do náruče, a jiné).

V pozdějším věku se snaží pláčem a protestem dosáhnout svého cíle, i když nemá žádné objektivní potíže. Jedná se pouze o cílenou manipulaci s rodiči.

Děti často pláčou v období separační úzkosti. Jedná se o vývojové období dítěte a tvoří samostatnou kapitolu.

Hlavní příčiny a řešení nespavosti vašeho miminka

Nespavost u dětí a dorostu není ničím výjimečným. Prevalence této poruchy spánku je asi 30 % z celkového počtu dětských pacientů. Některé studie dokonce odhalují mnohem vyšší čísla, až 50 %.

Zajímavé informace o možnostech léčby: Trnitá cesta k nerušenému spánku: Opravdu pomohou pouze léky na spaní?

Pozitivním předpokladem úspěšnosti řešení nespavosti u dítěte a následné léčby je správná diagnostika poruchy spánku za současné spolupráce rodiny. K diagnóze nejsou zapotřebí žádné složité postupy. Postačující bývá anamnéza a pozorování během určitého období. Elektroencefalogram se indikuje jen u vážných a chronických stavů, které způsobují všemu miminku závažné problémy během bdění.

Řešení příčin probouzení u dětí:

1. Edukace rodičů – Často je problémem úzkostlivý a přehnaně pečlivý rodič a ne dítě.
2. Naučené asociace a správné návyky – Děťátko se může budit, pokud například je zvyklé usínat na rukou a aktuálně se nachází v postýlce. Také zvyk usínat s rodičem může být příčinou dlouhého usínání a buzení se.
3. Správná výživa – Děti často budí hlad nebo naopak přejídání, špatné odříhnutí.
4. Správné klima – Nadměrně navlečené děťátko, slabě oblečené děťátko.
5. Správné hygienické návyky – Častým problémem je plná plenka.
6. Dobrý zdravotní stav – Nespavost způsobuje bolest nebo onemocnění.
7. Stabilita v rodině, emocionální zázemí – Nestabilní a rozvrácená rodina ovlivňuje emocionální vývoj děťátka, kdy nespavost nemusí být konečným problémem.
8. Eliminace rušivých elementů – Zvuky, světla, vibrace a jiné

Řešení nespavosti u dětí:

1. odstranění příčiny nespavosti (bolest, klima, strach)
2. odstranění organické příčiny nespavosti
3. vyloučení rozvíjejícího se psychického onemocnění
4. správný a láskyplný přístup rodičů (velkou roli hraje i trpělivost při dlouhodobém řešení problému)
5. psychoterapeutické postupy (úprava režimu, spánková hygiena)
6. hypnotika (preferují se spíše u dospělých jedinců, u dětí se téměř nepoužívají)

Důležité: Přednostně u menších dětí, ale i u dorostu se preferují nefarmakologické postupy řešení nespavosti před lékovou terapií! Hypnotika se používají jen minimálně a krátkodobě. Důvodem bývají jiná závažná onemocnění, která jsou příčinou nespavosti.