Jaká dieta a potraviny jsou vhodné při žaludečních vředech?

Žaludeční vředy (ulcus ventriculis) jsou akutní nebo chronické ložiskové defekty žaludeční sliznice. Říká se o nich, že jsou místním projevem celkového onemocnění.

Jejich vznik předchází povrchové poškození žaludku (eroze), přičemž samotný vřed zasahuje hlubší struktury. Jsou typické svým sklonem ke spontánnímu hojení i k častým recidivám (opakováním).

Vyskytují se hlavně během jara a podzimu.

Mohou probíhat se závažnými komplikacemi.
Postihují 3x častěji muže než ženy.
Příčina je multifaktoriální, proto léčba a dieta při vzniklých vředech musí být racionální.

Jak vzniká vřed?

Sliznice žaludku je tvořena cylindrickým epitelem uspořádaným do řasinek a na jejím povrchu vyúsťují trubkovité žlázky. Ty produkují žaludeční šťávy a hlen (mucin), který obaluje vnitřní stěnu, tedy má ochrannou funkci.

V žaludeční šťávě je obsažena převážně voda (téměř 99 %), soli, ionty, kyselina chlorovodíková (HCl), pepsin, gastrin, chymosin, lipáza. Dohromady tvoří bezbarvou až nažloutlou tekutinu s velmi kyselým pH. Za den se vyprodukuje za normálních okolností asi 1,5 až 2 l této šťávy.

Žaludek je místo, který se s těmito šťávami dostává do přímého kontaktu fyziologicky. Jejich funkcí je ochrana žaludku, ničení choroboplodných zárodků a rozkládání potravy.

Různými patologickými procesy nebo chemicky (stravou, léky) se však tvorba žaludečních šťáv zvyšuje (hyperacidita) a na žaludek působí destruktivně.

První fáze – zánětlivý proces

Dlouhodobým a opakovaným působením různých patologických vlivů na stěnu žaludku vzniká jeho zánět (gastritida). Projevuje se zvýšeným prokrvením, kyprostí, zarudnutím a zduřením (otokem) s hlenovým krytím. Gastritida se projevuje hlavně bolestí v oblasti žaludku.

Za rizikové vlivy nebo faktory považujeme v první řadě kouření a alkohol. Také různé léky mají dráždivý účinek (antibiotika, nesteroidní antiflogistika, kyselina acetylsalicylová a jiné). Zapomenout nesmíme ani na nezdravou dráždivou stravu. Účinek těchto činitelů znásobuje celkové oslabení organismu například vlivem onemocnění nebo stresových situací.

Druhá fáze – akutní erozivní proces

Neodstraněním rizikových faktorů se gastritida zhoršuje, místně poškozuje buňky sliznice žaludku (eroze) s možností nepatrného krvácení. Poškození je stále povrchové, nezasahuje do hlubších struktur. Tehdy se jedná o akutní erozivní gastritidu. Tyto záněty nejsou hnisavé. Zánětlivý infiltrát, který produkují, může poškozovat žaludeční žlázky a vést k přeměně buněčných struktur na hladké. Tato přeměna je cílová při vzniku nádoru žaludku.

Třetí fáze – vřed žaludku

Progresí erozivního procesu jsou postupně poškozeny i hlubší části, čímž vzniká žaludeční vřed. Má v průměru asi 1 cm a kulatý tvar.

Zasahuje nejen povrch sliznice, ale dostává se až do podslizničního vaziva (submucosa). Při nahlodání cévy dochází k její ruptuře (prasknutí), což bývá často příčinou smrtelného krvácení. Navenek se projeví masivním zvracením čerstvé krve a ukrutnými bolestmi.

Jak se žaludeční vřed projevuje?

Prvním projevem bývá bolest. Přidružuje se nevolnost či zvracení. Příznaky se však mění podle stadia, ve kterém se vřed nachází.

Bolest v epigastriu

Nejčastěji se projevuje bolestí v oblasti žaludku v souvislosti s příjmem potravy. Vzniká ihned po najedení a mizí při vyprázdnění žaludku.

Pokud je bolest trvalá, může to znamenat penetraci vředu do sousedního orgánu, například do slinivky břišní (typicky vyzařuje do zad), nebo i jiné onemocnění.

Důvodem je zvýšená sekrece žaludečních šťáv, které kromě rozkládání potravy působí destruktivně i na vlastní sliznici.

Bolesti jsou v oblasti žaludku, přesněji v horní části břicha uprostřed, hned pod hrudní kostí. Mohou vyzařovat směrem k hrudníku do vyšších partií nebo i dozadu do zad.

Při vyzařování do hrudi připomínají bolesti hrudníku při akutním srdeční infarktu. Většinou jsou křečovitého nebo palčivého charakteru, popřípadě způsobují silný tlak.

GERD a pálení žáhy

Nadbytek šťávy způsobuje její reflux do vyšších částí gastrointestinálního traktu (trávicího traktu). Dostává se směrem vzhůru napříč svěračem mezi žaludkem a hltanem až do samotného hltanu (regurgitace), což se projevuje pálením žáhy.

Pálení žáhy = pyróza.

Gastroezofageální reflux (nebo i GERD) je nepříjemný. Časem může být na vině v případě zánětlivých procesů i v hltanu.

Pokud jsou tyto příznaky opakující se a spojené se zvracením silně kyselé žaludeční šťávy se zbytky potravy z předchozího dne, říkáme tomu pylorostenóza (onemocnění svěrače nad žaludkem).

Ta někdy zcela mění klinický obraz typický pro vřed. Projevuje se přetrvávající těžkostí žaludku, zvracením šťáv a zbytků potravy a pacienta vysiluje. Pacient je slabý, nemá chuť k jídlu, chřadne a ztrácí na hmotnosti.

Nevolnost a zvracení

Dalším příznakem je pocit na zvracení (nauzea) až zvracení.
V úvodu pacient zvrací žaludeční obsah, později už jen bezbarvý vodnatý obsah, případně zbarvený do žluta.

Obsah má svůj typický zápach. V případě erozivního procesu na žaludku a vředové choroby může být ve zvratcích přítomnost malého nepatrného množství krve.

Přítomnost krve nebo i koagul (přítomnost krevních sraženin) je indikátorem zvýšené pozornosti. U mnoha nemocných je i důvodem vyhledání lékaře, které se stává nutností.

Krev nám signalizuje již přítomnost vzniklých vředů. V takovém případě prevence nemá smysl a začíná léčba.

Zvracení krve, hemateméza

Nejzávažnější komplikací nebo následkem je perforace vředu. Je to nahlodání krevní cévy s následným krvácením do žaludku.

Navenek se projevuje masivním zvracením čerstvé krve (hematemézou). Ta je spojena s ukrutnými bolestmi v epigastriu.

Přítomnost krve ve stolici se projevuje černou stolicí.

Krevní ztráty bývají velké. Nedostane-li se nemocný včas do zdravotnického zařízení, hrozí, že upadne do hemoragického šoku (z krevních ztrát). Hemoragický šok může skončit až smrtí.

Nadměrné ztráty krve se projevují celkovou slabostí, únavou, malátností, spavostí, pocitem na omdlení. Tlak krve se výrazně snižuje, což může způsobit i kolaps a následně bezvědomí.

Těsně před kolapsem je častá dezorientace z nedostatečného prokrvení a okysličení mozku. Akce srdce se zvyšuje, stejně jako dechová frekvence. Kůže nemocného je výrazně bledá a studená na dotek s lepkavým potem.

Jaká je dieta při žaludečních vředech a co je naprosto nevhodné?

Žaludeční vřed je onemocnění žaludku, respektive jeho sliznice. Ve většině případů se zhojí spontánně.

Různé druhy léků, látek a potravy však mohou mít dráždivý vliv a podporovat tento patologický proces nebo i být příčinou vzniku vředu. Naopak existují léky, které napomáhají při léčbě vředové choroby. Stejně tak některé potraviny působí na žaludeční sliznici příznivě.

Nápoje, kterým bychom se měli vyhýbat

Některé nápoje, podobně jako strava či léky, mohou dráždit žaludeční sliznici svým složením. Podrážděná sliznice žaludku se zánětlivě mění, a tak vzniká vřed žaludku.

Alkoholické nápoje

Nejhorší účinek má v první řadě nepochybně alkohol. Kromě toho, že způsobuje poruchy psychiky a chování, je jeho účinek také biologický. Přímo působí na tkáně a způsobuje jejich poškození. Má vliv na látkovou přeměnu, hraje významnou roli při vzniku cukrovky, poškozuje centrální nervovou soustavu, srdce či ledviny.

Nejznámější onemocnění trávicího traktu, které přímo způsobuje, je jaterní cirhóza. Dále je to pankreatitida, gastroezofageální reflux, jícnové varixy, alkoholová gastritida, žaludeční vředy až rakovina žaludku.

Vzniklý vřed prohlubuje a urychluje jeho prasknutí s následným krvácením, které se zvyšuje dilatací (roztažením) cév, také účinkem alkoholu.

Káva

Kdo by si nedal šálek kávy denně? V dnešním světě plném stresu bez ní někteří z nás neumějí fungovat. Kromě toho, že nás ráno "nakopne", má i svá negativa.

Pití kávy ve větším množství způsobuje závislost. Dokonce se řadí mezi lehké drogy. Říká se, že hraje významnou roli při vzniku rakoviny. Působí na ledviny močopudně, čímž je přímo zodpovědná za vznik dehydratace. Způsobuje tachykardii (zrychluje akci srdce).

U těhotných – stejně jako alkohol – může být spouštěčem potratu.

Na trávení má vliv zvýšené vylučování žaludečních šťáv, hyperaciditou žaludku s následnou gastritidou a vznikem vředu. Hyperacidita zhoršuje také léčbu vzniklého vředu, případně se přímo podílí na vzniku vředových komplikací. Snižuje také odolnost svěrače nad žaludkem, způsobuje gastroezofageální reflux a pálení žáhy.

Energetické nápoje

Podobné účinky jako káva mají energetické nápoje. Rovněž obsahují kofein a kromě toho množství jiných látek, které negativně ovlivňují více orgánů. Způsobují tachykardii, arytmii a v kombinaci s alkoholem mohou mít až fatální následky. Zužují srdeční cévy, vzniká jejich ischemie s bolestmi na hrudi.

Častá je nespavost, následná únava a bolesti hlavy.

Dráždivě působí také na trávicí trakt vznikem gastroezofageálního refluxu, gastritidy a vředu. Navíc jsou bublinkové, čímž se tento jejich dráždivý účinek znásobuje.

Perlivé nápoje

Samotné bublinkové nápoje nejsou nebezpečné. Oxid uhličitý, který obsahují, člověk běžně vyříhne. Mohou způsobit zvýšené vylučování žaludečních šťáv, proto by se jim měli vyhýbat jen lidé již se vzniklým vředovým onemocněním z důvodu zlepšení průběhu onemocnění.

Pokud jsou slazené, je lepší sáhnout po těch, které mají nižší obsah cukrů.

Žaludek ovlivňuje nejen chemické složení nápojů, ale také fyzikální vlivy jako teplota. Vyšší riziko komplikací u vředů žaludku nastává, pokud požité nápoje jsou příliš horké (čaj, polévka, horká čokoláda) nebo studené (zmrzlina, drinky s ledovými kostkami).

Blahodárný účinek čisté vody

Pro člověka je voda nezbytná pro život. Pitnou vodu získáváme destilací. Má vyvážené množství minerálních látek a je zbavena nečistot. Pitná, neslazená a neperlivá voda je tedy nejvhodnější. Hydratuje a nedráždí žaludek. Dostatečný příjem vody se doporučuje téměř u všech onemocnění.

Nevhodné potraviny

Jako stimulanty tvorby žaludečních šťáv působí několik potravin. Při žaludečních vředech bychom se měli vyhýbat v první řadě mastným a smaženým pokrmům.

Z masných výrobků je nejnevhodnější červené a vepřové maso, slanina, škvarky, klobása, uzené maso a jakékoli maso smažené na oleji.

Vyhýbat se je třeba i přílišnému dochucování jídel solí, ale hlavně kořením. Kořeněná jídla dráždí žaludek a jsou spouštěčem vzniku bolestí. Milovníci pikantních specialit s chilli papričkami a jinými kořeními budou mít největší problém vzdát se svých oblíbených jídel.

Nepříznivě působí také bílé pečivo a kynuté těsto. Vyhýbat bychom se proto měli většímu množství pečiva, kynutých koláčků, buchet od babičky a jiných dobrot, jako je například pizza. Nebezpečné jsou také některé druhy citrusových plodů.

Dietní potraviny, které vředům řeknou sbohem

Strava u vředů by měla být racionální (rozumná) a šetřící zároveň. Pod tímto pojmem rozumíme potraviny, které nedráždí, nezatěžují žaludek a obsahují velké množství vitamínů a minerálních látek. Nepochybně sem patří ovoce a zelenina.

Mezi zeleninu, která napomáhá při léčbě vředů, řadíme brokolici. Má vysoký obsah vitaminu C, ale i jiných, jako jsou například vitaminy B a E a provitamin A. Je zdrojem železa a kyseliny listové, také vápníku, síry, zinku a fosforu. Betakaroten, který v ní najdeme, působí jako antioxidant. Je známá také svými účinky proti nádorovému bujení vlivem isothiokynátu a glukorafaminu.

Je prokázáno různými testy, že zabíjí Helykobactera pylori, který je klíčový při vzniku žaludečních vředů, když už antibiotika nejsou účinná. Je třeba zvýšit pozornost při konzumaci syrové brokolice, protože obsahuje také vysoké množství síry. Ta se vypaří vařením.

Velmi dobrá je také paprika díky vysokému množství vitamínů, jako je A, B, C, E, K, železa a kyseliny listové.

Rovněž ji lze konzumovat při prevenci proti vzniku nádorových onemocnění. Také obsahuje karotenoidy, hořčík, vápník, vysoké množství vlákniny, které napomáhá při trávení, kapsaicin spalující tuky a podílející se na metabolismu cholesterolu. Draslík zase napomáhá při hospodaření s vodou.

Špenát je zdrojem vitamínu A, B6, E, K, železa, vápníku, hořčíku, kyseliny listové, kyseliny L-askorbové, kobalaminu, flavonoidů s antioxidačními účinky. Má také protirakinotvorné účinky a je dobrým pomocníkem v boji proti vředům.

Blahodárně působí také na srdce a cévy.

Zelí obsahuje obrovské množství vitamínu C, také vitamín B, E a K, selen, draslík, železo, zinek, vápník, betakaroten. Kvašením vzniká také vitamín B12. Obsahuje také vysoké množství vlákniny, která udržuje zdravou střevní mikroflóru a příznivě ovlivňuje trávení, zabraňuje vzniku žaludečních vředů a čerstvá šťáva ze zelí se používá k pálení žáhy.

Celer lze považovat za zdroj B-komplexu. Obsahuje všechny vitamíny této kategorie, a to ve vyváženém množství. Jeho listy jsou zdrojem vitamínu C. Najdeme v něm i vitamíny A, E a K. Z minerálních látek jsou to železo, zinek, draslík, hořčík, chrom, sodík, vápník či jód. Z jeho nejdůležitějších účinků na trávení je snižování hladiny cholesterolu. Napomáhá při zácpě, snižuje riziko žaludečních vředů a rakoviny žaludku.

Snižuje chuť na sladké a mastné jídlo.

Mrkev se vyznačuje obsahem vitamínů A, B, C, D, E, železa, vápníku a draslíku. Napomáhá při metabolismu tuků, čímž napomáhá při hromadění tuků v játrech. Detoxikuje, odvádí nadměrnou žluč, čímž napomáhá správnému trávení.

Má protizánětlivé a protirakovinotvorné účinky.

Brambory nebo také lilek brambor jsou rostlina obsahující vitamín B1, B2, B3, B5, B6, B9, C, K a PP. Z minerálů je to železo, draslík, zinek, sodík, mangan, fosfor a vápník. Brambory pozitivně ovlivňují trávení z důvodu vysokého obsahu vitamínu C a sacharidů, které nás dělají sytými.

Šťáva z brambor se používá na gastritidy, ale i při onemocnění jater.

Více draslíku než banán obsahuje exotické avokádo. Kromě toho v něm najdeme železo, kyselinu listovou, zinek, mangan, měď, fosfor, tiamin, riboflavin, niacin a vitamíny skupiny A, B, C, E, K. Má protizánětlivé účinky, za které vděčí velkému obsahu nenasycených mastných kyselin. Je zdrojem vlákniny a antioxidantů.

Je známo svými protizánětlivými účinky a roli hraje i metabolismus tuků.

Protizánětlivě, detoxikačně a proti překyselení organismu působí hrozny. Vděčíme za to obsahu flavonoidů. Jedna bobule obsahuje až 80 % vody, vitamíny B6, C a E. Z minerálních látek obsahuje železo, hořčík, vápník, sodík, měď mangan, fosfor. Má vysoký obsah sacharidů, vlákniny a bílkovin.

Snižuje hladinu cholesterolu, obnovuje buněčnou strukturu a napomáhá trávení.

Meruňky jsou velkým zdrojem betakarotenu, vitamínů A, B1, B2, B6, C a K. Obsahují mnoho draslíku a fosforu, také hořčík a vápník. Ostatní minerální látky jsou v meruňce zastoupeny v menším množství.

Regenerují buňky. Příznivě ovlivňují sliznice, hlavně kuřáků, a pomáhají s trávením.

Je potřeba zmínit i jablka. Ta dezinfikují dutinu ústní, napomáhají při metabolismu cholesterolu, zbavují tělo toxinů díky kyselině jablečné, pomáhají léčit onemocnění jater a žlučníku, regulují kyselost žaludku. Používají se hlavně u malých dětí při léčbě žaludečního a střevního kataru. Své nezastupitelné místo mají při prevenci a léčbě žaludečních vředů.

Obsahují vitamín A, B, C, E, K, kyselinu listovou a v menším množství kyselinu pantotenovou. Z minerálů převažuje v jablkách přítomnost draslíku, fosforu, hořčíku a sodíku.

Pravidelnou konzumací broskví očistíme své tělo od toxinů. Působí detoxikačně a projímavě, čímž pročišťují trávicí trakt. Napomáhají při prevenci vzniku vředové choroby a podporují hubnutí. Za tento účinek vděčíme vysokému množství draslíku, hořčíku, selenu, zinku a vlákniny. Z vitamínů převládají vitamín A a C.

Obsahují také velké množství antioxidantů, které brání šíření nádorového bujení.

Nejméně dráždí sliznici žaludku banán. Zároveň napomáhá trávení tím, že pohlcuje nadbytek vody ve střevech. Pokud máte vředy a jste kuřáci, pak právě toto ovoce vám pomůže zmírnit případné abstinenční příznaky.

Najdeme v něm zdroj kyseliny listové, kyseliny pantotenové, niacin, vitamíny A, B, C, E, K.

Borůvky posilují obranyschopnost, detoxikují, upravují hladinu cukru v krvi, působí protizánětlivě. Zmírňují zvracení nejen u vředů. Obsahují vitamín A, B, C, E, K, železo, vápník, sodík, zinek, selen, mangan, hořčík, draslík, fosfor a kyselinu listovou a pantotenovou.

Při vředové chorobě je třeba upřednostnit celozrnné pečivo před bílým, případně starší tvrdší pečivo. Z masných výrobků bychom měli vybírat jen libové maso a dbát také na přípravu. Neuškodí ani vajíčka. Uklidňujícím způsobem působí na sliznici žaludku i výše zmíněný banán či tvaroh. Z tekutin je nejlepší voda nebo slabší odvar z měsíčkového nebo heřmánkového čaje.

Pozitivní se ukázal i vliv aloe vera a kolostra.