Léčba: Jak se zbavit koktavosti? Léky? Psychoterapie a cvičení

Léčba je komplexní (holistická léčba).

Úspěšnost léčby závisí na tom, jak dlouho porucha řeči trvá.

U dětí je možné koktavost zcela vyléčit, u dospělých je úplné odstranění koktavosti nejisté.

Léčba vyžaduje spolupráci, trpělivost pacienta a okolí.

Léčba závisí na skutečnostech

  • Jak moc dítě koktá
  • Jak při koktání reaguje
  • Jak koktavost ovlivňuje život dítěte
  • Reakce ostatních lidí na koktání dítěte
  • Věk dítěte

Léčba dítěte předškolního věku

Ke změně způsobu komunikace dítěte se používají přímé strategie.

Nepřímé strategie se zaměřují na způsoby usnadnění komunikace, například zpomalení řeči, kladení méně otázek.

Léčba starších dětí a dospělých

Léčba se zaměřuje na zvládání koktavosti, využívá se snižování napětí.

Léčba zahrnuje psychoterapii a cvičení.

Psychoterapie a logopedie

První příznaky se objevují u předškolních dětí. Většinou rodiče vyděsí, vyvolává nejistotu, úzkost a dokonce i hněv.

Proto rodiče potřebují psychoterapii nebo psychologickou podporu, aby svou nejistotu a strach nepřenášeli na dítě.

Děti s genetickou predispozicí nebo syndromem lehké mozkové dysfunkce nejsou příliš odolné vůči stresu. Silné stresy nebo stresové situace u nich mohou koktavost vyvolat.

U malých dětí probíhá léčba formou hry.

Děti školního věku často trpí škádlením a napodobováním ve skupině, což jim ztěžuje začlenění mezi vrstevníky.

Pomoc rodičů

Nestresujte dítě a nevyžadujte po něm, aby vždy mluvilo přesně a správně. Mluvení by mělo být příjemné a zábavné.

Využívejte komunikaci v rodině, například při jídle. Odstraňte všechny rušivé prvky, jako je rádio, televize.

Vyhněte se kritice a opravám během komunikace dítěte, neupozorňujte ho, aby se zhluboka nadechlo nebo mluvilo rychle, abyste nesnižovali jeho sebevědomí.

Nenuťte dítě do komunikace, když se příliš zadrhává, např. když je nuceno odpovídat. Snažte se použít jinou formu tam, kde není třeba příliš komunikovat.

Nepřerušujte dítě v komunikaci a nenuťte ho opakovat slovo znovu a znovu.

Neříkejte mu, aby si to nejdříve rozmyslelo, než promluví.

Zajistěte v domácnosti příjemnou a klidnou atmosféru.

S dítětem i s ostatními členy rodiny v jeho přítomnosti komunikujte pomalu a zřetelně.

Nechte dítě domluvit a dokončit myšlenku.

fsdílet na Facebooku