Koktání, zadrhávání: Jaké jsou jeho příčiny?

Koktavost je porucha řeči, při níž je plynulost řeči přerušována bezděčným opakováním jednotlivých slabik nebo slov.

Přerušování řeči může být doprovázeno pauzami, kdy osoba není schopna vydat žádný zvuk. Tyto pauzy se také nazývají řečové bloky.

Ačkoli koktavost není poruchou chování a emocí, je do této kategorie zařazena.

Jedná se o závažnou poruchu řeči. Způsobuje značné problémy v osobním životě jedince, ve společnosti, ve škole i v zaměstnání.

V případě koktavosti se nejedná o mentální postižení. Mozek koktavého jedince funguje zcela normálně.

První příznaky koktavosti se často objevují již u předškolních dětí ve věku 3–5 let. Vyšší výskyt je u chlapců.

V 90 % se koktavost objevuje u dětí před 4. rokem života.

Významnou roli při vzniku a rozvoji této poruchy hraje prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, zejména rodina.

Častým spouštěčem je psychické trauma, které může být akutní nebo trvat delší dobu.

Často však vzniká také při vrozených predispozicích.

Když se koktavost u dítěte náhle objeví, obvykle jde o dobře definovaný emoční zážitek. Zážitek je většinou negativní, ale výjimkou není ani silný emoční prožitek, například při nečekané ohromující odměně.

Mezinárodní den porozumění koktavosti je 22. října.

Koktavost se dělí na

Počáteční (incipientní), která se objevuje u dětí předškolního věku a u dětí při přechodu do školy, mezi 5. a 7. rokem věku.

Přetrvávající (fixed), která přetrvává po celé školní období, ve věku mezi 7 a 13 lety.

Chronická, která přetrvává do puberty a dospělosti, od 14 let.

Příčina může být vývojová a neurogenní.

Vývojová příčina koktavosti se vyskytuje již u malých dětí. Patří mezi nejčastější formy.

Neurogenní příčina koktavosti je získaná s pozdějším nástupem. Vyskytuje se u starších dětí, u lidí po úrazech hlavy, po mozkové mrtvici nebo po poranění mozku.

Může být také způsobena užíváním drog, léků, psychickým a emocionálním traumatem.

Vývojová příčina koktavosti

• Nejčastější příčinou, až v 88 % případů jsou nepříznivé rodinné okolnosti
• Změna komunikačního prostředí
• Příchod a narození nového člena rodiny
• Změna bydliště
• Odloučení dítěte od rodiny, a to i dočasné, může způsobit tento stav
• Strach

Významnou roli v příčině koktavosti hraje také vrozená predispozice, pravděpodobně v důsledku silného stresu nebo psychického traumatu.

V úvahu přichází také dědičnost, drobná poškození mozku, drobné odchylky ve vývoji mozku a prostředí.

Psychologická příčina koktavosti

Z psychologického hlediska může být příčinou náhlého vzniku koktavosti např.:

• útok zvířete
• hospitalizace dítěte
• úmrtí blízkého člena rodiny (rodiče, prarodiče, oblíbeného člena rodiny)
• autonehoda
• pád z výšky
• ale také silný emocionální zážitek, např. rozbalení dárku

Jak předcházet koktání

• Neděsit dítě.
• Netlačte na něj strachem, například z příchodu čerta.
• Vyhněte se řešení situací, které by mohly dítě psychicky ovlivnit a zasáhnout, například zavření v tmavé místnosti, trest studenou sprchou.
• Nenuťte své dítě dělat něco, čeho se velmi bojí.
• Nemluvte tak, aby se dítě bálo. Nenechávejte ho dívat se na žádné hororové filmy. Vyhýbejte se náhlým hlasitým zvukům, které by mohly dítě vyděsit.

Rizikové faktory koktavosti

• Vývojové opoždění v dětství
• Genetická predispozice, pokud se koktavost vyskytuje v rodině
• Stres v rodině

Koktavost se projevuje při aktivní komunikaci, která se nejvíce zhoršuje při soustředění.

Koktavost zhoršuje vzrušení, úzkost, únava, stres, tlak, psychické vypětí, vystupování před publikem a také pokles sebevědomí.

Při čtení se projevuje podstatně méně.

Nejméně se koktavost projevuje při šeptání nebo zpěvu.

Většina lidí s koktavostí mluví plynule bez zadrhávání, když mluví sami se sebou nebo když zpívají.

Příznaky se liší a závisí na závažnosti poruchy.

• Mírná forma se projevuje opakováním prvních slabik nebo souhlásek, někdy s protahováním.
• U středně těžké formy se objevují také křeče na začátku, protahování a opakování slabik. Někdy se objevují také pohyby obličejových svalů, trupu, paží a hlavy.
• U těžké formy je řeč narušena a křeče na začátku slov jsou velmi silné až nepřekonatelné.

Koktavost má 3 skupiny příznaků

Dysfluence - nezřetelná řeč

• U koktavosti se vyskytuje typ dysfluence jako
  • Opakování slov – vidím auto, auto
  • Opakování hlásek
  • Opakování slabik
  • Jednoslabičné opakování slov
  • Dlouhé hlásky
  • Prodlužování hlásek 
  • Blokování nebo zastavení ve větě - tzv. tiché pauzy
  • Přestávka ve slově 
  • Slovosledné zvraty a opravy vět

Nadměrná svalová námaha

• Řečové obtíže mohou doprovázet
  • Rychlé mrkání očima
  • Třes rtů
  • Obličejové tiky
  • Trhání hlavou
  • Zatínání pěstí
  • Zrudnutí
  • Pocení

Mentální napětí

• Projevuje se:
  • Vnitřní neklid
  • Frustrace
  • Strach z mluvení
  • Vyhýbavé komunikační chování (vyhýbání se hovorům, telefonování, raději posílání SMS nebo e-mailů)

Tóny, klony a tonoklony

Tóny, klony a tonoklony narušují seriózní komunikaci.

K nim se připojují

• nepřirozená mimika
• záškuby hlavy a těla, tiky
• dítě nepravidelně dýchá, někdy s projevy křečí
• zrudnutí obličeje
• pocení
• zrychlený puls

Často se vyskytuje logofobie, což je strach z mluvení.

Při komunikaci s příznaky koktavosti se člověk setkává:

• Tonická forma koktavosti – Projevuje se tlakem na začátku slabiky slova. Tlak může být tak silný, že se slovo nevysloví.
• Klonická forma – Vyznačuje se opakováním slabik na začátku slova. U těžké formy může dojít k opakování uprostřed slova.
• Nejčastěji se vyskytuje tonicko-klonická forma, která je spojena s tonickou a klonickou formou.

Co se děje při koktavosti?

Při koktavosti dochází k mimovolnímu stahování dýchacích, hlasivkových a artikulačních svalů.

Při koktavosti dochází k:

Porucha dýchacích pohybů

Koktající jedinec neúměrně plýtvá výdechovým proudem vzduchu.

Některé osoby s tonickou koktavostí vydechují vzduch před vydáním hlásky a slovo dokončí pouze se zbytkovým vzduchem.

Jiní vydechují vzduch při překonávání slovní bariéry při křečovitém mluvení.

Dýchání u dětí v klidu je normální, zcela fyziologické. Jakmile chce něco vyslovit, dochází ke změně ve vydechovaném proudu vzduchu.

Narušení fonačních pohybů

Porucha tvorby hlasu, která vzniká poruchou fonačních pohybů hrtanu.

Násilná a křečovitá produkce hlasu způsobuje poškození hlasivek prokrvením a zduřením sliznice, což způsobuje současnou poruchu hlasu.

Příznaky koktavosti v kostce

• Potíže se začátkem slov, vět
• Prodlužování slov, hlásek ve slově
• Opakování hlásek, slov, slabik
• Pauzy uvnitř slova, které způsobují jeho přerušení
• Přidávání slov do řeči, například "ehm", v očekávání obtíží s vyslovením dalšího slova
• Nadměrné napětí nebo pohyby obličeje, horní části těla
• Úzkost při mluvení
• Neschopnost efektivně komunikovat

Příklady

• Přidávání zvuků – ehm, ajaaj...
• Opakování celých slov – jablko, jablko na stole
• Opakování frází – ona je – je jí 8 let
• Změna slov při komunikaci ve větě – byl jsem... odešel jsem
• Nedokončení myšlenky – jmenuje se.... zapomínání jmen

Pro návrh léčby je nezbytná komplexní a důkladná diagnostika.

Dítě podstoupí vyšetření, jako jsou:

• foniatrické – zabývající se poruchami hlasu, řeči a sluchu
• logopedické – vyšetření výslovnosti, vyjadřování, jazykových schopností, porozumění řeči
• neurologické – vyšetření a diagnostika neurologických onemocnění
• psychologické – vyšetření osobnosti, intelektu, paměti, pozornosti
• v některých případech
  • interní vyšetření, při kterém se zjišťuje celková anamnéza jedince, jeho zdravotní stav, ale i předchozí onemocnění, úrazy, operace, které mohly mít za následek koktavost
  • rehabilitační vyšetření
  • psychiatrické vyšetření

Při diagnostice a hodnocení koktavosti (dysfluence) se hodnotí:

• Četnost pauz, které jsou při koktavosti patrné
• Kvalitativně se známky pauz mohou projevovat nefyziologickými příznaky, jako jsou vynucené pauzy způsobené křečemi (mimovolní svalové kontrakce), nadměrné řečové úsilí nebo řeč, která je slyšitelně odlišná
• Lokalizace pauz
• Délka trvání pauz

Koktavost se u dětí objevuje nejčastěji ve věku od 2 do 7 let.

Koktavost se v 80–90 % případech objeví u dětí do 4 let.

Postupuje buď pomalu a postupně, nebo může začít náhle.

Nejčastějším projevem je postupné opakování počáteční souhlásky, opakování prvního slova, aniž by si dítě uvědomovalo, že ho opakuje.

Postupem času se porucha řeči stává častější a rušivější.

Koktavost nakonec vymizí u 65–85 % dětí.

Někdy se koktavost stává chronickou a přetrvává až do dospělosti. To může snižovat sebevědomí.

Osobnost koktavého je koktavostí značně ovlivněna a často vede k pasivitě a sociální izolaci.

Řečové bloky mohou vést člověka ke komplexu méněcennosti, sebenenávisti a depresi.