Ledvinové (močové) kameny: jaké jsou příčiny a příznaky?

Přítomnost ledvinových kamenů je častým onemocněním močového systému. Příčina tvorby močových konkrementů je multifaktoriální: od genetické predispozice, nevhodného životního stylu až po různá metabolická nebo urologická onemocnění.

Příznaky, příčiny, diagnostický postup, možnosti léčby a mnoho dalších zajímavých informací naleznete v článku.

Co je to urolitiáza?

Urolitiáza je stav, kdy jsou v močových cestách přítomny močové kameny. Vyskytuje se přibližně u 10 % populace. Onemocnění většinou postihuje jedince středního věku. Častěji postihuje muže.

Výskyt onemocnění se zvyšuje s věkem. U seniorů opět klesá.

Opakovaný výskyt ledvinových kamenů je poměrně častý.

Močové kameny se mohou vyskytovat v různých částech vylučovací soustavy.

Podle lokalizace konkrementů se urolitiáza dělí:

• Nefrolitiáza (oblast ledviny – pánvička)
• Ureterolitiáza (oblast močovodu)
• Cystolitiáza (oblast močového měchýře)
• Uretrolitiáza (oblast močové trubice)

Hlavní funkcí ledvin je filtrace krve a tvorba moči. Tím se tělo zbavuje odpadních, nepotřebných a škodlivých látek. Ledviny také regulují vstřebávání vody z moči.

Kamenotvorné látky ve vysokých koncentracích (minerály, soli), malý objem moči nebo močovým sediment společně způsobí vznik močových kamenů.

Zpočátku se tvoří tzv. krystaly. Růstem a shlukováním se postupně mění v močové kameny (konkrementy).

Podle přesného typu se močové konkrementy dělí na:

• vápenaté kameny (přibližně 70–80 % případů)
• kameny kyseliny močové (5–10 %)
• struvitové kameny (5–15 %)
• cystinové kameny (1 %)

Močové konkrementy samy o sobě nejsou nemocí. Jedná se o důsledek metabolického onemocnění a morfologických a funkčních změn vylučovacího systému. Neléčená urolitiáza s sebou nese zdravotní komplikace a rizika.

Charakteristickým příznakem ledvinových kamenů je ledvinová kolika. Projevuje se návalovou bolestí v dolní části zad, která se může šířit do třísel.

Ve většině případů urolitiázy je identifikováno více rizikových faktorů. Etiologie výskytu je multifaktoriální.

Nejčastějšími příčinami vzniku močových kamenů jsou metabolické poruchy a lokální změny v močových cestách. Významnou roli při vzniku urolitiázy hraje nevhodná strava a životní styl.

Příčiny krystalizace a tvorby kamenů:

• Nadměrná koncentrace kamenotvorných látek v moči. Může to být způsobeno metabolickými poruchami, nadměrným příjmem kamenotvorných látek ve stravě nebo farmakoterapií (drogy a léky).
• Infekce močových cest a následné změny hladiny pH moči.
• Nedostatek inhibitorů bránících krystalizaci a tvorbě konkrementů (hořčík).
• Obstrukce močových cest: překážka správného odtoku moči, přítomnost cizího tělesa a následné hromadění moči.

Jaké jsou rizikové faktory?

Rizikové faktory pro krystalizaci a tvorbu kamenů...

Metabolický faktor

Výživa a dieta výrazně ovlivňují funkci a stav vylučovacího systému. Nadbytek živočišných bílkovin a purinů ve stravě může vést ke zvýšenému vylučování vápníku, oxalátů a kyseliny močové do moči. To má za následek snížení hladiny pH moči.

Poruchy a onemocnění gastrointestinálního traktu mohou vést k nadměrnému vylučování litogenních (kamenotvorných) látek a k nedostatku inhibitorů krystalizace i okyselení moči. Příkladem je malabsorpční syndrom nebo chronický průjem.

Metabolickým faktorem je také léčba léky. Léky mohou být součástí konkrementu nebo mohou indukovat vznik urolitiázy (např. acetazolamid).

Lokální urologický faktor

Mezi lokální faktory patří poruchy a onemocnění vylučovacího systému. Těžká infekce, časté záněty močových cest, onemocnění ledvin, obstrukční poruchy s nedostatečným odtokem moči, městnání (hromadění) moči, anomálie vylučovacího systému a další.

Další rizikové faktory

Rizikovými faktory jsou genetická predispozice a pozitivní rodinná anamnéza.

Období těhotenství může u ženy vyvolat zpomalení pasáže moči v důsledku hormonálních změn. Dochází také k disharmonii metabolismu vápníku v důsledku laktace a kojení.

Dalším faktorem je způsob práce. Dlouhodobé sedavé zaměstnání může hrát roli při vzniku močových konkrementů.

Svou roli hraje také klima. K dehydrataci dochází snadněji v horkém a suchém prostředí. Nadměrné vystavení slunečnímu záření vede k vyšší tvorbě vitamínu D a k vyššímu vstřebávání vápníku.

Nevhodné je také vystavení chladu a podchlazení.

Shrnutí možných příčin urolitiázy:

• Metabolická onemocnění
• Poruchy gastrointestinálního traktu
• Infekce močových cest
• Časté záněty močových cest
• Obstrukce močových cest
• Onemocnění vylučovacího systému
• Nevhodná strava
• Nevhodný pitný režim
• Malý objem a hromadění moči
• Nežádoucí účinek farmakologické léčby
• Genetický vliv a rodinná anamnéza
• Těhotenství a kojení u ženy
• Sedavé zaměstnání, imobilizace

Mezi hlavní klinické příznaky patří kolikovitá bolest ledvin v dolní části zad, bolest ledvin při palpaci, nevolnost a potíže s močením.

Možné příznaky urolitiázy:

• Bolest ve spodní části zad
• Bolest v podbřišku a tříslech, vyzařující do varlat (šourku)
• Bolest v oblasti ledvin
• Bolest v oblasti spodních žeber
• Nevolnost
• Pocit na zvracení a zvracení
• Bolest při močení
• Časté nucení na močení
• Častá frekvence močení
• Malý objem moči
• Zapáchající moč
• Zakalená moč
• Netypicky zbarvená moč (růžová, červená, hnědá)
• Přítomnost krve v moči
• Zvýšená tělesná teplota
• Horečka a zimnice

Při problémech s vylučováním moči, bolesti, horečce a dalších atypických příznacích je nutné vyhledat odbornou pomoc urologa.

Pokud si všimnete krve v moči, okamžitě vyhledejte lékaře.

Diagnostický proces na začátku spočívá v odebrání komplexní anamnézy pacienta, posouzení klinických příznaků a vyšetření pohmatem urologem.

Základní vyšetření zahrnují odběr a laboratorní vyhodnocení vzorku moči pacienta. Moč se vyšetřuje na přítomnost krystalů, krve a bílých krvinek. Může se přidat vyšetření typu přítomného močového kamene.

Obvykle se odebírá vzorek krve ke stanovení hladiny vápníku, fosforu, kyseliny močové a kreatininu.

Součástí diagnostiky jsou přístrojová zobrazovací vyšetření v podobě ultrasonografie ledvin a močového měchýře, rentgenového vyšetření, CT (počítačová tomografie) nebo MRI (magnetická rezonance).

Výběr metody závisí na vyšetřujícím lékaři. Upřednostňovanou metodou je ultrasonografie. Rentgenové vyšetření vylučovací soustavy patří k základním instrumentálním vyšetřením, protože až 80 % močových konkrementů je rentgen-kontrastních.

Vyšetření slouží k přesné lokalizaci a určení počtu a velikosti močových kamenů.

Prevence ledvinových kamenů

Prevence ledvinových kamenů je založena především na životním stylu, vhodné stravě a úpravě životního prostředí.

Některé vnitřní faktory nelze přímo ovlivnit. Patří mezi ně například metabolická onemocnění nebo genetické predispozice. Ovlivnit lze spíše vnější faktory, jako je strava, pitný režim, fyzická aktivita a stres.

Základem prevence je dostatečný pitný režim během dne. Doporučené množství jsou přibližně 2 litry denně. Jednoduchou kontrolou je pocit žízně a zakalení moči. Vylučovaná moč by měla mít světle žlutou čirou barvu.

Vhodná je obyčejná voda, minerální voda, bylinkový čaj a čerstvé ovocné/zeleninové šťávy. Při urologických potížích je vhodný nápoj z brusinek nebo černého rybízu. Vhodná je citronová voda i jablečný ocet.

Nevhodný je nadměrný příjem vysoce mineralizovaných vod s vysokým obsahem sodíku a sycených nápojů. Doporučuje se nižší příjem kávy a kolových nápojů.

Alkoholu je třeba se vyhýbat. Pivo a víno ale mají několik výhod. Patří mezi ně obsah flavonoidů ve víně a močopudný účinek piva.

Doporučuje se dodržovat doporučený denní příjem vápníku, draslíku a hořčíku. Jednou z chyb je snížení příjmu vápníku ve stravě. Strava s vysokým obsahem vápníku naopak snižuje riziko vzniku ledvinových kamenů.

Je vhodné dodržovat vyváženou pravidelnou stravu s dostatkem zeleniny, ovoce a vlákniny.

Brusinky prospívají vylučovacímu systému. Obsahují fytonutrienty zvané proanthokyanidiny typu A, které zabraňují šíření bakterií a zánětů v močových cestách.

Mezi vhodné druhy zeleniny patří petržel, brokolice, celer, chřest, česnek, cibule, křen a ředkvičky.

Je nutné omezit příjem soli a živočišných bílkovin. Živočišné bílkoviny jsou bohatým zdrojem purinů. Puriny se v těle rozkládají na kyselinu močovou a mohou zvyšovat riziko vzniku ledvinových kamenů.

Doporučuje se omezit množství sodíku a přidané soli. Dobrou volbou je proto česnek. Dodává jídlu chuť a má protizánětlivé účinky.

Přírodní podporu poskytnou bylinné čaje a extrakty v doplňcích stravy. Funkci močových cest podporují například šípky, pampeliška, brusinky, kopřiva, přeslička, kotvičník a další. Ve většině případů mají diuretický účinek.

Je vhodná pravidelná fyzická aktivita a kompenzace sedavého zaměstnání. Pomůže prokrvení dané oblasti a eliminace působení chladu.

Základy prevence vzniku močových kamenů:

• Dostatečný pitný režim a močení
• Dostatečný příjem zeleniny, ovoce a vlákniny
• Dostatečný příjem vitamínů a minerálů
• Vyloučení příjmu sodíku a soli ve stravě
• Vyloučení živočišných bílkovin a purinů ve stravě
• Vyloučení stresu
• Pravidelná fyzická aktivita
• Vyloučení a kompenzace sedavého zaměstnání
• Eliminace vystavení oblasti močových cest chladu
• Přiměřená hygiena a prevence infekce